...

Budeme předstírat, že je pátek, ano?! :D ;)

Další část... snad si dáte tentokrát s komentáři víc záležet :) Hezké čtení.

Tak protože je poslední pátek prázdnin, dávám vám dvojtou dávku emocí :D Jen budou části možná kratší ;+) Ale o nic ochuzeni nebudete.

Tak doufám, že se bude líbit. Taky by jste si měli vybrat, co bude za další díl. Necháte se překvapit, co nás čeká v JTPT nebo se dočkat možného rozuzlení mezi Narutem a Itachim?

Speciálně pro Sys, která zvyklala mé odhodlání... respektive mi připoměla to, na co jsem skoro zapoměla.
Tak já se pokusím. Obkecala jsem kolegy spisovatele, které jsem mohla a teď bych mohla okecat nějakou svoji povídku :D

Hodně z vás je na vážkách, já to prostě vidím takhle a stojím si za tím. Když už teda někdo tvrdí, že někoho miluje tak mu to má aspoň říct, to je to nejmenší. Nevím, kdo kdy vydržel bez těch slov a věřil, že ho pořád miluje. Dnes je jiná doba, tím že se spolu dva vyspí rozhodně nedávají najevo, že se milují. Vím, že Sasuke je typ, který lásku nevyznává a to prostě už Naruto nemůže snést. Chce u sebe někoho, kdo mu aspoň nějak bude naznačovat city. Narutův otec není vzor pro otce, ale má proto své důvody, které Naruto chápe. Ublížil mu a to hodně, ale já tam taky nikdy nepsala, že by mu odpustil nebo věřil. Jen chtěl uzavřít tuhle kapitlu tím, že dá najevo zájem a tečka. 
Co se týče Itachiho... já už fakt nevím, jak dál. Stokrát měním pokračování podle vašich názorů, ale všem se zavděčit nemůžu. Udělám kompromis, který budete všichni odsuzovat, ale budiž. Je to jen povídka, i když spoustu věcí v ní je založené na realitě... mojí realitě.
Tak snad to se mnou ještě chvíli vydržíte=)

Nějak se to táhne. Asi rovnou přejdu k věci, kterou jsem plánovala až za rok (tedy v povídce). Je to zásadní převrat a už jsem o něm dřívě mluvila a ptala se na váš názor (kdopak to uhádne=)) 
K tomu rozviklanému vztahu se dostanu už tady. Nebudu to protahovat, prostě to udělám. Nechci tuhle sérii dýl protahovat, snad ji ten přelom aspoň trochu oživý=)
Příjemné čtění.

P.S. Určitě k tomuhle někdo bude mít namítku. Jak rychle se jejich vztah změnil z + na -. Ono to tak ale je i v reálném světě, nejsem určitě sama, kdo to zažil na vlasntí kůži, tak snad budete schovívaví.

Dalsí dílek. Za gram. chyby se omlouvám... jsem nepoučitelná=) A to prosím studuju bohemistiku (jakým omylem mě tam asi vzali?)
P. S. Pardon za případné překlepy, noťas mi za kiksl a jsme zpět na miniklávesničce.

Kapitolka je věnovaná Majce, která první správně uhádla, co znamená Morpheova náruč. 
Překlepy se už vyskytovat nebudou, mám zpátky svůj notebook s normální klávesnicí. Důvod proč nedokážu objetovat minuty na překontrolování je fakt, že na to prostě nemám nervy. Upřímně... je mi skoro dvacet, píšu hrozně ráda, ale chtě nechtě jednou Naruta opustit budu muset.  Nadšení s kterým jsem povídky psala dříve se pomalu vytrácí, asi to pomalu vydíte i na povídkách. Pro mě je ted nejdůležitější vysoká, dokončit ji...
Nesmíte se zlobit, že to není jako dřív. To proto jsem dala ty limity. Komentáře potřebuju, abych měla motivaci pokračovat v psaní (v psaní fanfiction). Rozhodně vás tím nechci nutit do čtení, neuvědomila jsem si, že to tak může působit. Takže se omlouvám. 
Teď jsi užijte pokračování.