Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. část

21. 10. 2010

Sasuke přecházel po pokoji a do čeho mohl do toho kopl. V hlavě měl pořád ten stupidní Narutův nápad. Pardon, přání. Nápad by zkopal do krychličky a vyhodil z okna, ale tohle bylo narozeninové přání. Pokud chtěl aspoň občas vedle sebe cítit jeho tělo, musel říct ano. 
Doufal, že Naruto zapomene nebo že se nechá přesvědčit. Dokoncepožádal Itachiho, aby si s Narutem promluvil. Nerad takhle žádal o pomoc, on byl jeho přítel, ale Itachi to určitě zvládne líp. Hlavně jemněji. On, jakmile se mu řekne ne, se rozohní a neví, která bije. Věděl, že by možná i křičel, kdyby s tímhle předem prohraným přesvědčováním začal.
Chtěl si vylít svou zlost na nedaleké židly, když do pokoje vešel Naruto.
,,Vypadáš naštvaně," řekl Naruto. Sasuke otevřel pusu a chtěl vyprsknout, co se mu celou dobu honilo v hlavě. Naruto mu skvěle nahrál, tak proč toho neuvyužít.
,,Naruto, je to alkoholik, tomu už není pomoci." Naruto okamžitě pochopil a vlastně to i čekal. To by to bylo moc jednoduchý, kdyby se do němu to nepokusili vymluvit.
,,Takoví lidi se přece léčí. Jen k tomu potřebuje postrčit. Sám do toho nikdy nepůjde, ale když uvidí, že za ním stojíme, možná..."
,,Naruto, ani tvoje sladká tvář nepřekope hulváta na slušňáka."
,,Je to můj otec," hájil ho.
,,Nevlastní."
,,Ale vychovával mě. Nebýt jeho, teď tu nejsem."
,,Aha. Nebýt toho, jak tě zmlátil, nebyl by jsi tu, to máš pravdu," řekl Sasuke. ,,Radši bych ale žil sám, než tě mít za takovéhle podmínky. Kdybych mohl vrátit čas, zařídil bych, aby jsi nemusel projít tím vším."
,,Nebyly by jsme spolu."
,,Nebil by tě." Naruto věděl, že to Sasuke myslí dobře. Chce pro něj to nejlepší, ale on prostě nemá na vybranou. 
,,Podívej, udělám to ať chceš nebo ne. Půjdu za ním klidně sám, tebe jsem žádal prostě jen o podporu. Pokud ale nechceš, shnij si doma," odsekl Naruto a odešel z pokoje. přesně tohle Sasuke nechtěl. Naruto je na něj teď naštvaný a navíc půjde za tím surovcem sám. Sakra.
Vyšel z pokojes cílem najít Naruta a pokusit se s ním rozumně promluvit. Nikde ale nebyl. 
Sauke se neobtěžoval s voláním, vyběhl z bytu a modlil se, ať ho dožene. Přece by za ním nešel sám? Hned teď! Takovej vůl přece Nauto nebyl.
Naruto nebyl daleko. Stál na přechodě a ačkoliv mu blikala zelená, nehnul se z místa. Díval se někam do neurčita.
,,Naruto?" Nijak nereagoval. Nevypadalo to, že by ho ignoroval z vzteku, spíše byl tak zamyšlený, že nevěděl o světě kolem.  ,,Naruto?" dotkl se jeho ramene. Naruto sebou pod dotekem škubl, ale neotočil se.
,,Mám strach," promluvil. ,,Mám z něj strach, ale přitom mu chci pomoct." Sasuke pochopil o komý mluví. Na tohle mu bohužel němel, co říct. ,,Mám pocit, že mu něco dlužím. Musím se o to pokusit, i když to může zkončit fiaskem. Prostě to jen zkusím a pak toho nechám." Konečně se k Sasukemu otočil čelem. V tváři měl neurčitý výraz. Směs strachu a lítosti. Tolik chtěl pomoci, ale mysl nechtěla zapomenout na ten strach otcova chování. 
Sasuke se v duchu odvolával ke všem svatým. Pořád si myslel, že je to ten jestupidnější nápad, nebál by se ho otestovat i na alkohol nebo jiné omamné látky. Naruto ale vypadal jako raněná laň a Sasukemu ten pohled chtě nechtě hrál na city. Bohužel. Nenáviděl se za to, ale byl to fakt, tak se tomu musí postavit jako chlap... jako Uchiha. 
,,Půjdu s tebou," svolil. ,,Jeden pokus, pak na něj zapomeneš, jasný?!" Naruto kývl. Nevypadal šťastně, spíše cítil vnitřní uspokojení. Něco mu dluží, jak s tím ale jeho otec naleží je čistě jen na něm. 
,,Slibuju." Sasuke chtěl říct, aby raději něco takového nesliboval, ale raději mlčel. 
Naruto se k němu přivinul a objal Sasukeho kolem krku. Tímhle ho chce přesvědčit, že ddělá správně? Že se po mě bude plazit, na ulici?
,,Ne," zarazil Naruta, než ho stihl políbit. Věděl, že pak by se na odpor nevzchopil. ,,Dělám to pro tebe, ale nebudu ti lhát, že s přeháním. Není to dobrý nápad, můj názor na to znáš. Pokud to ovšem znamená, že pak se o něm nezmíníš ani slovem... že tvoje mozkové buňky, v tuhle chvíli ovšem pochybuju o jejich přítomnosti, budou brát jeho jméno jako tabu." Naruto se mírně vyděšeně odtáhl. Věděl, že s tím Sasuke nesouhlasí, ale že by ho za to nenáviděl? 
,,Nejde tu o nenávist," řekl Sasuke, jakoby mu četl myšlenky. ,,Pohrdám jím. A ani fakt, že ty mu někde v hloubi svého naivního srdce odpustíš, nezmění můj pohled na něj." Po tomhle byl Naruto ještě zmatenější. A měl obavami doprovázený pocit, že jeho přání rozvyklalo jejich ne přiliš stabilní vztah.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

=^_^=

(Kagome/Kurama, 23. 10. 2010 11:25)

No, Naruto... neím, co k němu říct. Je prostě naivní... Ale pokud se pak zbaví pocitu, že mu něco dluží (jak ho vůbec může mít), tak prosím. Stejně nemyslím, že by to dopadlo dobře xD Naruto to určitě ví taky. Nevím, proč by mělo to přání rozviklat jejich vztah, nemá to s ním vůbec nic společného. Ale chápu Sasukeho postoj, úplně O_o Pěkný díl.

...^_^...

(Yumiko, 22. 10. 2010 23:07)

véélice spokojená! :) konečně pořádná akce... :D ale zrovna jeho otec, u kterýho bych si nejradši počkala, až usne a pak mu ukázala, jaký to pro Naruta bylo... no, to je jedno... xD možná to Sasan s tím svým pohrdáním trochu přehání, ale je to sasan... xD heh.. zamotávám se do toho.. prostě, povídka skvělá, kapča taky a moc, moc mě potěšila.. :) ani těch překlepů tam tolik nebylo ;)

secret-wishes.blog.cz

(Lilith-sama, 22. 10. 2010 20:39)

Ach, Naruto Naruto. Ten keď si niečo vezme do hlavy tak to musí splniť stoj čo stoj. A, ach, Nelie Nelie. Zase všetko zamotávaš. Snáď mu ten akože tatko nespraví nič zlé. Lebo toto sa už napraviť nedá. Ale keď tam s ním ide aj Saskue tak si ho ochráni. Až na tú časť s hádkou to bol pekný diel. Teším sa na ďalší.