„Kde zas vězí?“ vztekal se Naruto. „Deset minut je pohoda, půl hodiny se dá přežít, i hodina je v rámci přežití, ale tři hodiny už nemají daleko k použití násilí.“

„Výjimečně s tebou souhlasím. Dneska to vážně přehání,“ souhlasila Sakura.

„Dávám mu pět minut, pak jdu,“ přidal se Sasuke.

„Nazdar bando,“ ozvalo se nad nimi. Všichni zvedli hlavu a uviděli střapatou hlavu jejich senseie.

„Jdete pozdě,“ řekli všichni naráz.

„No jo, trochu jsem se zpozdil. Někdo zaléval kytky a na mě omylem káplo, musel jsem počkat až to uschne.“

„Že já se snažím,“ vzdal to Naruto. Sasuke se na něj pobaveně díval. Sakura jen nevěřícně kroutila hlavou.

„Všimli jste si, že Kakashi prakticky nikdy nevylízá z domu, pokud nejde o mise,“ řekl Sakura a vetřela se mezi Naruta a Sasukeho.

„A?“ nechápal Naruto.

„Zkus ho nesrovnávat s sebou, ano? Kakashi je v nejlepších letech a přitom jsem ho ještě neviděla s ženou.“

„Jo tak,“ pochopil Naruto.

„Třeba není typ na randění,“ dodal.

„Nebo spíš není nikdo kdo by sním byl ochotný randit,“ řekl Sasuke. „Po pěti minutách s ním každém usne.“

„No tak kluci. Vsadím se, že by mu nějaká schůzka prospěla.“

„Fajn, taky si myslím,“ souhlasil Naruto.

„Ve vedlejší vesnici jsou slavnosti, můžeš ho pozvat,“ přidal se Sasuke.

„Bylo zábavnější, když jste rvali o každé slovo.“ Naruto se usmál a podíval se na Sasukeho.

„Divila by ses, tuhle ráno jsme se hádali o hrnek,“ řekl.

„Byl jedinej čistej,“ vysvětlil Sasuke.

„Čímž chceš říct, že nemám čistý nádobí?!“

„Tím chci říct, že si neumíš udržet pořádek!“

„Beru to zpátky,“ řekla Sakura. „Jste spolu měsíc a hádáte se o hrnek?!“

„Čekám, kdy dojdem do fáze, kdy se budem hádat o ruličku toaletního papíru,“ řekl pobaveně Naruto.

(Velice se omlouvám každému, komu jsem zkazila celkový dojem zapojením páru Sasu/Naru, prostě se mi to tam šouplo samo.)

„Vždyť doma ani žádný nemáš,“ řekl Sasuke.

„No dovol! Došel.“

„A ty jsi tak líný, že jsi ho nebyl během týdne schopný koupit.“

„Měli zavřeno.“

„Já nás živým, tak ty se starej o domácnost,“ řekl pobaveně. Štěkali na sebe, jak manželé a přitom se bavili.

„Živíš? Kdes na tom byl?“

„No tak dost,“ přerušila je Sakura. „Kakashi,“ připomněla jim.

„Zatáhneme Kakashiho do vedlejší vesnice a někoho tam najdem,“ řekl Naruto.

„Kakashi se nehne z Konohy, pokud nepůjde o misi,“ řekl Sasuke.

„Překecám bábi Tsunade, aby mu nakukala, že v vesnici potřebuju skupinku na… rozvěšování lampiónů.“

„Lampióny? Bravo Naruto, kvůli tomuhle se určitě nechá zatáhnout do víru zábavy.“

„Tak zkus taky něco vymyslet! Zatím jsi nás obohatil jen sarkastickými poznámkami.“

„Pořád lepší než tvé naivní výplody fantazie.“

„Dobře, Naruto ty běž za Tsunade a zkus to s těma lampiónama,“ rozhodla Sakura. „Sasuke najde Kakashiho a přivede k bráně.“

„A ty?“

„Zařídím, aby nás na té slavnosti opravdu potřebovali.“

„Tak za půl hodiny u brány,“ dodala a zamířila pryč. I Sasuke a Naruto si šli po svých.

Za půl hodiny stál u brány Sasuke s Kakashim a Sakurou. Čekali jen na Naruto s příkazem od Tsunade.

„Jste si jistí, že…“

„Hele už jde,“ přerušila ho Sakura a ukázala na Naruto.

„Chvíli to trvalo,“ řekl a podal papír Kakashimu. Ten si ho vzal a přečetl.

„Opravdu nás potřebují na skládání ubrousků?“ Naruto pokrčil rameny.

„Takové jsou příkazy.“

„Kam se poděly lampióny?“ řekl Sasuke, aby ho Kakashi neslyšel.

„Šli se klouzat.“

„No jo tak jdeme,“ zavelel Kakashi.

O tři hodiny později vstoupily do shonu slavnosti. Stánek vedle stánku, mačkající se lidé.

„Podle mě tu mají lidí dost,“ řekl Kakashi.

„Ale no tak, aspoň si užijem,“ řekla Sakura.

„Užijem? Najdu nám pokoje a zítra ráno se vrátíme,“ řekl a zmizel jim z očí.

„Ten chlap se neumí bavit,“ řekl Naruto.

„To mi dva se večer pobavíme,“ řekl Sasuke.

„Až po Kakashim,“ upozornila Sakura.

„Sama jsi slyšela, odmítá se byť jen pohnout,“ řekl Naruto.

„Musíme ho trochu povzbudit. Večer ho vy dva vytáhnete ven.“

„Proč mi dva?“ řekl Sasuke.

„Protože já se pokusím najít někoho zoufale samotného, nebo to snad chcete udělat sami?“

„V osm?“ řekl Naruto.

„Souhlasím,“ kývl Sasuke. Oba zmizeli v davu.

Kakashi jim našel pokoje v jednom hotelu.

„Když nemusíme pracovat, tak si můžem užít slavnosti,“ řekl Naruto a podíval se přitom na Kakashiho, který si četl.

„Hm? Když chcete, tak jděte,“ řekl.

„To platilo i pro vás,“ řekl Sasuke.

„Potřebujete hlídat?“

„Ve třech se to líp táhne,“ zkusil Naruto.

„Vy dva si poradíte.“

„Vy půjdete s námi,“ řekl Sasuke. Znělo to jako příkaz a nejspíš to měl být příkaz.

„Jestli je to nutné?!“

„Je!“

Něco po osmé se Sasuke a Naruto sešli dolů, Kakashi znuděně za nimi. Nakonec si našli místo a objednali si pití.

„To tu knížku nemůžete na chvíli odložit?“ řekl Naruto.

„Hm? Říkals něco?“ zvedl Kakashi hlavu od knížky.

Naruto zrudl vzteky a vyškubl mu knížku.

„Můžete se chvíli soustředit na nás,“ vztekal se Naruto.

„Proč se vztekáš?“ zeptal se klidně.

„Za chvíli zbělá,“ informoval Sasuke.

„S váma dvěma někam chodit je pohroma,“ zuřil dál a vzteky vstal.

„Klídek Naruto,“ řekl Sasuke, chytil ho za ruku a donutil znovu sednout si. Pak už všichni mlčeli. Jediné, co dělali bylo, že pili a pili. Ze začátku čaj, pak i něco tvrdšího. Sasuke s Narutem to zarazili v čas, ale Kakashi to do sebe lil, jakoby ani nevěděl, co do sebe s takovou vervou kope.

„Myslím, že byste to měl stopnout,“ řekl Sasuke.

„Proč? Je to dobrý, co je to? Šalvějový čaj?“

„Ten má dost,“ řekl Narutovi.

„Mě je zle,“ řekl Naruto. Sasuke se na něj podíval. Naruto byl celý zelený a vypadalo to, že za chvíli hodí šavli.

„Kolik jsi toho vypil?“

„Ne o moc víc než ty,“ řekl.

„O kolik víc?“

„Pár skleniček. Pět možná šest.“

„Odvedu tě na záchod,“ řekl a pomohl mu vstát.

„Kakashi, zůstaňte tady,“ řekl Sasuke.

„Jasně, jak si přeješ mami,“ zavýskal.

Sasuke pomalu odvedl Naruta na záchod. Do pokoje to nechtěl riskovat. Pochyboval, že by podlaha stála o nový nátěr.

Sotva za Narutem zaklaply dveře kabinky, začal zvracet.

Sasuke čekal před kabinkou. On měl času dost, k Kakashimu se opravdu vracet nemusel.

„Už je ti líp?“ zeptal se.

„Následující desetiletí budu pít jenom vodu,“ ozvalo se z kabinky.

Sasuke se usmál.

„Uvidíme zítra.“ Dveře se otevřely. Sasuke nakoukl dovnitř. Naruto seděl na zemi. Do tváří se mu začala vracet barva.

„Kdy přijde řada na mě, abych tě odvedl na ožralýho na záchod.“

„Až si Kakashi bude schopný najít ženskou,“ řekl a posadil se vedle něj. „Střízlivej, pokud možno.“

Naruto se naklonil na bok a opřel se o Sasukeho.

„Ještě chvíli tu můžem zůstat, ne?“ řekl.

„Chce se ti tam snad vracet?“ Naruto zavrtěl hlavou.

„Jen ho tam půjdu zkontrolovat, nerad bych, aby tam začal tančit nahý po stole,“ řekl a vstal.

Když dorazil zpátky, Kakashi seděl o dva stoly dál s nějakou černovláskou a oba do sebe kopali jednu rundu za druhou.

„Tady jsem přebytečném,“ řekl a vrátil se za Narutem.

„Tak jak je na tom?“ zeptal se Naruto.

„Sedí tam s nějakou ženskou a pokračuje ve své předešlé činnosti.“

„Je pěkná?“

„Kdo?“

„Ta ženská!“

„Teď jsem tě neslyšel.“

„To se nemůžu zeptat?“

„Ne, ještě pořád máš v krvi alkohol a já bych tě nerad tahal z její postele.“

„No dovol!“

„Dovolím.“

„Prostě přiznej, že bys žárlil.“

„Ha, vtipnej.“

Sakura se vracela sama. Když vešla dovnitř, uviděla Kakashi, v objetí nějaké ženy. Když přišla blíž, viděla, že se nejen objímají, ale i líbají. Navíc nebylo jasné komu patří čí ruce.

„Poradil si i sám,“ řekla si a zamířila do pokoje.

Ani Sasuke a Naruto se nenudili. Každý, kdo vešel na záchodky vzal v zápětí roha. Z první kabinky se ozývalo slastné vzdychání a přitom bušení o stěny kabinky. Nebylo poznat jestli se tam někdo vraždí nebo právě opak.

„Nebude lepší pokračovat v pokoji?“ navrhl Naruto.

„Pochybuju, že bych tam došel.“

„Promiň, ale tohle je jak konzerva a mi jsme sardinky. Mám modráky na rok dopředu.“

„Fajn,“ řekl a vstal. Naruto ho následoval. Oba si posbírali oblečení a vykoukli z kabinky. Měli na sobě sice ještě spodní prádlo, ale i tak byla cesta do pokoje další misí. Mise s vytouženou odměnou na konci.

Ráno se všichni sešli před hotelem a vydali se na cestu zpátky do Konohy.

„Vypadáte spokojeně,“ řekla Sakura.

„Nevím kolik jsem toho v sobě včera měl, ale užil jsem si,“ řekl šťastně. „A mám její číslo,“ dodal a svižným krokem pokračoval v cestě. Celou cestu dokonce nevytáhl ani jednu ze svých knížek.

„Taky jsme si užili,“ řekl Sasuke a mrkl na Naruta. Ten se usmál od ucha k uchu..

„Každá předehra se odteď bude odehrávat na záchodě nebo aspoň ve skříni,“ pošeptal mu Sasuke.

„Taky jsem něco zažila,“ řekla sklíčeně Sakura. „Z toho chození po vesnici jsem chytili rýmu,“ zaskuhrala a vytáhla z batohu další balíček kapesníčků. Za dnešek u pátý.