Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polibek v dešti

1. 7. 2009

Tichá atmosféra lesa byl narušena prosvištěním několika ninjů. Z tempa a výrazu v tváři bylo zřejmé, že před někým utíkali.
Každý se pokoušel udržet tempo s tím druhým a nezaostávat. Jeden ninja měl ale přece jen menší zpoždění. Unaveně následoval skupinku a s každým odrazem byla jeho rychlost pomalejší a pomalejší.
,,Naruto, musíš přidat,” křikl na něj někdo. Neohrožená povaha mladé ninji byla odhodlaná vydržet až do konce, ale jeho zranění se až příliš hlásila o pozornost.
,,Nejde to,” hlesl. Zastavil se a klesl na zem. Ruka i noha mu silně krváceli.
Ostatní se se zastavili a otočili se k veliteli mise. Narutův sensei, tedy bývalý sensei, si přiklekl k Narutovi. Byl sice pořád genin, ale jinak byl na stejné úrovni jako on. Uvnitř pro něj ale pořád sensei.
,,Naruto, už jen pár minut,” pobídl ho.
,,Nezvládnu ani pár vteřin,” zaskuhral a chytil se za krvácející ruku. Bodová bolest prostupovala celou paží a ramenem. Noha na tom nebyl o nic lépe. Zřejmě otevřená zlomenina. ,,Promiňte, Kakashi.”
Kakashi se zadíval svého žáka. Bylo jasné, že Naruto dál nemůže. Byl zázrak, že došel ta daleko. Kdyby ho nutili jít dál, vykrvácel by. A když ne, noha a ruka by se tak poškodili, že by je už nikdy nemohl používat. Potřeboval ošetřit a odpočinout si, ale ani na jedno nebyl čas.
,,Pokračujte do vesnice,” přikázal ninjům. ,,Zůstanu tu s ním a až se situace zlepší, vrátíme se.” Příkaz byl sice poněkud zvláštní, ale i přesto kývli.
,,Ne, sensei,” zavrtěl Naruto hlavou. ,,Vraťte se s nimi. Počkám a dorazím chvíli po vás.” Kakashi musel uznat, že má odvahu, ale taky že je asi padlej na hlavu.
,,Sám to tu nezvládneš, pokud tě napadnou-”
,,Nenapadnou. Schovám se. Když bysme ale byli dva, našli by nás snáz.”
Kakashi mu nemohl odporovat, měl pravdu. Ale nechtěl ho tu nechat samotného. Ačkoliv je to proti všem pravidlům, vyčítal by si, kdyby se mu něco stalo. Nikdy by si to neodpustil. ,,Já to zvládnu,” ujistil ho Naruto s úsmevem. Kakashi váhal. Je to jeho žák a… ne už dávno to není jeho žák. Vyrostl, zesílil a doufejme, že i zmoudřel. Musí mu věřit.
,,Dobře. Pokud se nevrátím do tří hodin po nás, vyšleme pátrací skupinu,” řekl Kakashi a vstal.
,,Jasně,” kývl Naruto a i on se, poněkud vrávoravě, postavil.
,,Naruto, dávej na sebe pozor,” dodal Kakashi potichu, aby to slyšel jen on. Naruta překvapil jeho tón a výraz v očí, nebo v oku.
,,Nebojte, nejspíš budu v vesnici dřív než vy,” řekl odhodlaně. Kakashi kývl a zamířil zpátky k skupince. Hned na to se rozběhli pryč.
Naruto zůstal sám se svou bolestí. Musel rychle pryč, protože kroky pronásledovatelů se blížili.
Chodilo se mu špatne, tak se po čtyřech doplazil k nejhustšímu keři a zalezl do něj. Lehl si na zem a snažil se popadnou dech s plazícího úhybu. Neměl dost čakry, aby si ulevil od bolesti. Mohl jen ležet a modlit se.
O pár vteřin později se kousek od Naruta ozvaly kroky. Banditi, kteří je pronásledovali se zastavili.
,,Jeden z nich je zraněný a zřejmě už jim nestačil,” ozvalo se. ,,Je tu krev.”
,Sakra, zaklel v duchu Naruto.
,,Někde kolem tu musí být. Najděte ho,” přikázal. Hned na to se ozvalo šustení. Naruto měl tak pět vteřin než ho najdou a nejspíš zabijou. Neměl sílu na boj. Měl říct Kakashimu ať s ním zůstane. Teď by ho chtěl mít vedle sebe.
,,Šéfe, tady je další krev,” oznámil někdo. Naruto tušil, že nemá moc času. A ani šancí.
Snažil se vzepřít na rukou a posadit se. Pořád měl ještě malinko čakry. Zbývalo to na jediné malinké jutsu.
,,Nic tu není.” Mezi malinkými kapičkami krve byli jen spadené větvě, nic víc.
,,Zřejmě to byla past, musíme je sledovat dál,” rozhodl vůdce a všichni ve vteřině zmizeli. Naruto tak, o pár metrů výš, mohl slavit úspech. Výměnné jutsu mu zachránilo krk a on se teď pomalu mohl vydat do vesnice.
Chtěl z větvě seskočit, ale z nedostatku čakry a přemíru bolesti se mu zatočila hlava a on se zřítil dolů. Na místě, kde se před pár minutami loučil s Kakashim, teď jeho tělo leželo ponořené do bezvědomí.

Kakashi i ostatní v pořádku dorazili do vesnice. Pořád měl, ale výčitky vůči Narutovi. Neměl ho tam nechávat. Měl z toho špatný pocit. Něco se mu muselo stát.
,,Oznamte lady Tsunade, že jsem se vydal hledat Naruta,” řekl jednomu z ninjů.
,,Tři hodiny ještě neuplynuly,” namítl. ,,Můžete potkat banditi.”
,,Prostě jí to oznamte,” nařídil a zamířil bránou pryč. Věděl, že ho Naruto potřebuje. Asi tak, jako potřeboval on jeho.
Už dávno se smířil s slabostí pro tohohle blonďatého, hyperaktivního chlapce. Zřejmě proto, že mu připomínal jeho vlastního zesnulého sensei. Nebo prostě proto, že to byl Naruto.

Několik hodin prohledával les, ale na nikoho nenarazil. Ani na bandity, což v něm jen zvětšovalo obavy. Mohli ho najít a odvléci. Nechtěl ani domyslet, co mu udělají. Měl s ním zůstat.
Zastavil se na místě, kde se rozloučili. Byli tu jeho a Narutovi stopy. A bohužel i banditů. Pak stopy od krve. Narutovi krve.
,,Naruto,” zašeptal a rozhlédl se kolem. Došlo mu, že sám tu nic nezmůže. Mohl by tu hledat do nekonečna. I jemu docházeli síly a kdyby ho někdo napadl, moc toho nezmůže.
Otočil se a plouživým krokem zamířil zpátky do vesnice. Požádá, aby vyslali pátrací skupinu. Rozhodně se hledání Naruta nevzdá.
Cestou zpátky vzpomínal na monety s Narutem. Byl možná zbrklý, ale to mu dodávalo na výjimečnosti.
Pamatoval, jak se mu ulevilo, když se po víc, jak dvou letech vrátil z cesty. Jirayovi možná důvěřoval, ale tohle bylo o něčem jiném. Stejně tak záviděl Irukovi jeho blízky vztah k Narutovi. Byl pro něj, jak otec. I když Kakashi o tenhle druh vztahu nestál. Vždyť je mezi nimi jen třináct let rozdílů. Na otcem málo, ale na něco víc, zřejmě až moc. Narutovi je teprve sedmnáct. Zřejmě by vedle sebe měl někoho stejně starého. Třeba Sakuru. To byla další věc, která ho občas doháněla k šílenství. Nedával to na sobě zdát, ale vadilo mu, jak po ní hází pohledy a snaží se jí ulovit. Vždycky si říkal, jestli je jen slepá nebo i tak blbá, že nevidí, jaký Naruto opravdu je. Sasuke byl možná Uchiha a ti byli krásou opravdu obohaceni, ale Narutovi nesahal ani po kotníky. Oba byli jako voda a oheň, totální protiklady. Naruto se pořád usmíval a oči mu jiskřili nadšením, zatímco Sasuke se jen mračil a občas něco zamumlal. Jeho přístup k světu byl takový mdlý.
Kolikrát už přemýšlel, jaké by bylo ochutnat ty rty, které tolikrát zdobil Narutův úsmev.
,,To je špatné,” řekl si Kakashi. Vždycky to začalo nevinnou myšlenkou, jako že je dobrý ninja nebo tak. O pár minut se to zvrhlo v zvrhlé myšlenky. Jak třeba vypadá bez oblečení. Zřejmě opravdu až příliš četl.
Prošel branou a zamířila do sídla Hokageho. Bude si muset promluvit s lady Tsunade.
Tak jo nejspíš očekávala.
,Jsem ráda, že jsi se konečně dostavil,” řekla.
,,Hledal jsem Naruto, ale nepodařilo se mi ho najít. Navrhuji vyslat pátrací skupinu, kterou bych vedl. Naruto je vážně zraněn a potřebuje rychle ošetřit.”
,,Ach ano, slyšela jsem o tom. Myslím, že pokud se do zítřka neukáže sestavíme skupinu.”
 ,,Do zítřka? Musíme ihned,” vykřikl Kakashi.
,,Je to zkušený ninja, zvládne to.”
,,Je zraněný a bez čakry.” Kakashi nemohl uvěřit, že Tsunade tolik podceňuje Narutovu záchranu. Když už nic, tak kvůli Kyubimu v Narutovi. ,,Tak ho půjdu hledat sám,” dodal a zamířil ke dveřím.
,,Nikam chodit nemusíte. Naruto leží v nemocnici. Přišel asi hodinu po vás.”
,,Co? Proč jste mi to neřekla hned na začátku?”
,,Hm, bylo zajímavé pozorovat tvoji reakci,” řekla Tsunade pobaveně. ,,Doufala jsem, že tě potrápím déle, ale nebylo by fér nechať tě bloudit po lese celou noc.”
,,Velmi zábavné.” Tsunade se usmála a propustila Kakashiho, aby mohl jít do nemocnice.

,,Ano, Naruto Uzumaki leží na pokoji deset. Otevřená zlomenina nohy se podařilo úspešne zpravit, stejně jako poranění ruky. Pak měl taky lehký otřes mozku a polámaných pár žeber. Před chvíli jsme mu dali sedativa, takže možná bude trochu unavenější,” vysvětlovala mu sestřička Narutův stav, zatímco ho vedla do pokoje. ,,Tak prosím,” otevřela dveře a pustila Kakashiho dovnitř. Bohužel, jak vzápětí zjistili, v pokoji nikdo nebyl.
,,Ale ne, proč se to vždycky musí stát mě,” zaskuhrala sestřička a opřela se o dveře. ,,Musíme ho najít. Můžou se mu znovu otevřít rány a vykrvácet, ach jo,” bědovala a odpotácela se pryč.
Kakashi si všimnul otevřeného okna. Zřejmě zdrhl. Proč? To se dalo těžko říct. Naruto si dělal, co chtěl. Horší bylo, že jeho chování nikdo nemohl předvídat, takže Kakashi neměl potuchy, kde Naruto vězí.

Naruto seděl na nejvyšším bodě Konohy. Na jedné z hlav Hokageho. Bavilo ho pozorovat, jak lidi pod ním spěchají a nemají ani potuchy, že je někdo sleduje.
Najednou uviděl známou postavu, jak se neustále rozhlíží kolem. Zřejmě někoho hledal.
,,Hej, Kakashi sensei,” zakřičel a začal na něj mávat. Kakashi se otočil za křikem a spatřil Narutovu střapatou hlavu a jeho nekončící úsmev.
Naruto se Kakashiho překvapeným výrazem bavil. Doufal, že ho aspoň trochu vylekal.
,,Co tu děláš?” ozvalo se za ním. Naruto sebou trhl a chyběl jen kousek, aby sletěl ze skály dolů.
,,V nemocnici je otrava,” zamručel. ,,Tady je to mnohem větší sranda.”
,,Jsi zraněný,” připomněl mu Kakashi.
,,Tsunade mě vyléčila.”
,,Sice ti spravila zlomeniny a částečně zahojila ruku, ale to neznamená, že budeš utíkat z nemocnice.”
,,Ale no tak. Zvládl jsem to, ne?”
,,Hledal jsem tě?”
,,Co? Proč? Dal jste mi tři hodiny a já dorazil hodinu po vás. Vy mi nevěříte?”
,,Nemyslím si, že by v tom hrála role důvěra,” řekl Kakashi a posadil se vedle Naruta.
,,Tak co?” zajímal se Naruto.
,,Vrátíš se do nemocnice?”
,,Ne. Nemám to tam rád. Připomíná mi to, kolik lidí denně umírá a tak.”
,,Aha. Proto se chceš zabít i ty?”
,,Neumírám. Je to jen pár škrábancu. Jsem úplne v pohodě.”
,,Dobře, když to říkáš. Tak proč jsi tady?”
,,Nevím. Mám tu hezký výhled, jak zapadá slunce a jsem tu něco jako pánem svého světa.” Kakashi se usmál. Byl rád, že ho našel. ,,Ehm, Kakashi? Váš sensei byl čtvrtý Hokage, že?”
,,Ano, proč se ptáš?”
,,Jen tak. Jiraya mi o něm občas něco řekl. Prý jsem mu podobný.”
,,To jsi.” Naruto se na něj podíval.
,,Fakt? Myslíte, že budu někdy stejně dobrý jako on?”
,,Řekl bych, že ano,” kývl Kakashi.
,,Chybí vám? Váš sensei. Bylo vám myslím třináct, když zemřel.”
,,Ze začátku. Trochu.”
,,Jestli jsem mu podobný, tak si na něj občas musíte vzpomenout, ne?”
,,Možná. Ale jestli narážíš na to, že bych cítil nějaký smutek, tak to tak není.”
,,Ale měl jste ho rád, ne?”
,,Asi tak jak každý žák sensei.”
,,Nemyslím si. To je přece u každého jiné.”
,,Opravdu?”
,,No, nemůžete srovnávat například mě a vás a Sakuru a vás.”
,,To opravdu nemůžu. On byl opravdu skvělý učitel a já k němu vzhlížel,” přiznal Kakashi a vstal. ,,Měl jsem ho rád, ale ačkoliv jste si hodně podobní, s tebou je to trochu víc.” Naruto, který do té doby pozoroval tmavnoucí nebe, se na něj podíval. V ten moment, ale Kakashi zmizel.
Chvíli na to začalo silně pršet a ulice v Konoze teď působili osiřele.
Kakashimu déšť nevadil. Spíš ho trápil jeho rozhovor s Narutem. Nejspíš řekl víc než měl. Zapřísáhl se, že nikdy neřekne něco, co by v Narutovi narušilo důvěru v něj.
,,Počkejte,” ozval se za ním křik. Kakashi se otočil a pár metrů od sebe spatřil úplne promočeného Naruta. ,,Co jste tím myslel?!”

,,Zapomeň na to,” poradil mu Kakashi. Naruto zavrtěl hlavou a pomalým krokem se vydal k němu. V dešti  a s vážným výrazem v tváři vypadal, že je schopný čehokoliv. ,,To co jste řekl, jste musel myslet vážně, ne?” Kakashimu v očích spatřil naději. On snad doufal, že je to pravda. ,,Vy nelžete Kakashi.”
,,Ne, to ne.”
,,Co jste pak myslel tím, že se mnou je to víc?” zadíval se na něj tázavě. Teď stál těsně u něj, že by Kakashi mohl spočítat kapky deště na jeho tváři.
,,Tak, jak jsem to řekl.” Naruto sice nebyl o moc moudřejší, ale alespoň s ním Kakashi mluvil. ,,Co to děláš?” zeptal se ho, když viděl, jak k němu Naruto natahoval ruce.
,,Jen vám chci vidět do očí,” řekl a stáhl mu čelenku. ,,Proč ji nosíte takhle?”
,,Zřejmě kvůli tomu, co skrývá.”
,,Je to škoda,” řekl Naruto a sklouzl rukama k masce.
,,Do očí mi vidíš, potřebuješ snad vidět i moji pusu?”
,,Proč ne,” usmál se Naruto a o kousek stáhl Kakashiho masku.
,,Co? Rozmyslel sis to?”
,,No, víte, mám určitou představu, jak pod ní vypadáte a…”
,,Bojíš se zklamání. Nic jí neskrývám, prostě se cítím bezpečněji.”
,,No, v určitých věcech je vám tahle ochrana k ničemu,” zasmál se Naruto a stáhl masku dolů. V tu chvíli pocítil, co je to ztratit slova.
,,Zklamání?”
,,Spíše úžas. Vypadáte dobře a mladší. Tipl bych vás tak dvacet,” mlel Naruto. Ani si neuvědomil kolik toho řekl. ,,Teda, pardon, já nechtěl…”
,,V pořádku. Teď vím, že v masce vypadám na padesát a jak naprostý idiot.”
,,Ne, tak jsem to nemyslel,” vrtěl Naruto hlavou. ,,Jen… víte co? Je lepší, když ji nosíte, protože jsem zřejmě jediný, kdo vás bez ní viděl a cítím se tak trochu výjimečně a poctěně,” usmál se.
,,Aha, pak je to hádám v pořádku.” Na chvíli nastalo trapné ticho. Tedy trapné pro Kakashiho, protože Naruto dál fascinovaně sledoval Kakashiho tvář.
,,Pořád jste mi neodpověděl,” promluvil Naruto.
,,Na co?”
,,To vaše, s tebou je to víc. Nevím, jak to mám chápat.”
,,Proč si myslíš, že to musíš chápat.”
,,Týká se mě to a já se třeba nechci zmýlit a ztrapnit.”
,,Zatím jsem to já, kdo by se měl cítit trapně.”
,,To je dobře, ne?” zasmál se Naruto. ,,No tak, prozraďte mi to,” dorážel na něj Naruto. Kakashiho to přestávalo bavit. Jednal tak rychle, že se Naruto vůbec na nic nezmohl.
Obemkl kolem Naruta paže a přitiskl k sobě ve stejné chvíli, v jaké, možná trochu hrubě, uchvátil Narutovi sladké rty v polibku. Naruto byl tím počínám natolik vykolejený, že když ho Naruto pustil, zavrávoral a dopadl na zem. Kakashi si uvědomil, co udělal. Asi to přehnal.
,,Naruto…” chtěl se začít omlouvat.
,,Téda,” žasl Naruto. ,,Víte, já tohle plánoval až, když se vymáčknete, ale předběhl jste mě.”
,,Co prosím?”
,,Líbáte skvěle,” usmál se Naruto. ,,Kdo by kdy řekl, že tohle budu říkat svému senseiovi. Zřejmě nejste jen skvělý ninja.” Kakashi cítil, jak se červená. Tuhle reakci nečekal. ,,Jste jak parní lokomotiva,” zasmál se Naruto a sbíral se ze země.
Kakashi spíš čekal, že na něj Naruto začne ječet, ,Co si to ten úchyl dovoluje, a on mu mezitím sdělí, že ho chtěl taky políbit. Zajímalo by ho, jaké by to bylo, kdyby roli převzal Naruto.
,,Myslím, že by jsi se měl rychle dostat do suchého nebo si uženeš zápal plic.”
,,No jo. Tak já půjdu k vám,” navrhl nadšeně Naruto.
,,Cože?”
,,Řekl jste, že jsem zraněný, takže potřebuju dohled a kdo je lepší než můj milovaný sensei.” Jo, Kakashi si ten dohled dokázal živě představit.
,,Snad to půjde,” kývl.
,,Super,” zajásal Naruto a zahákl se do Kakashiho ruky. ,,Navíc mám hlad. Co takhle něco uvařit, hm?”
Kakashi měl pocit, že Naruto, který za ním běžel v dešti a Naruto, který teď byl samý úsmev, nebyla tatáž osoba. Jakoby je ten polibek vyměnil. Byl zvědavý, co se stane při další puse. Zřejmě to bude muset v nejbližší době zjistit.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nadpis -_-"

(Anata, 17. 6. 2012 16:41)

No, o tomhle páru jsem ještě ani neslyšela, ale tahle povídka je úžasná, fakt jo!

Lilith-sama

(Nadpis, 1. 8. 2011 23:20)

No téééééda, Nelie-sama. Moja prvá poviedky na tento pár. Jednoducho som si týchto dvoch nikdy spolu nevedela predstaviť, ale po tejto poviedke to u mňa vypadá tak, že môj no.1 ItaSasu začína mať celkom slušnú konkurenciu. Poviedka na dobrú noc ako stvorená. Žiadne náročné čítanie, jemne okorenené tvojim všadeprítomným humorom a k tomu ešte so šťastným koncom. Čo viac si jeden môže priať? (Jedine ak pokračovanie, ale to je len zbožné prianie, ktoré (podľa dátumu) je už kus po...*rozmýšľa, ako to nazvať* po dobe, v ktorej sa ešte žiada o pokračovanie *nevinný úsmev à la Naruto*)

........

(Akyra, 3. 7. 2009 18:52)

kde je pojráčko já chcu vědět co bylo dál:Dje to nádhera

kašlu na nadpis xD

(Kira-sama, 1. 7. 2009 22:19)

chtělo by to pokráčko xD

dokonalost sama:)

(terkic, 1. 7. 2009 21:39)

bylo to fakt senzační a jj tento pár bych tu taky ráda viděla častěji:) moc pěkné:)

zajímavé

(Mephisto, 1. 7. 2009 18:49)

no maličké sklamání tu sice je,ale i tahle povídka je úžasná díky moc a taky se přidávám že bys měla na tenhle pár psát častěji :D jo a můžu si ji okopírovat na svůj blog??? http://www.mephisto.estranky.cz

.......

(Lilirose, 1. 7. 2009 16:17)

tééééda to bylo úúžasnýý

...

(tess, 1. 7. 2009 12:22)

souhlasim s tracy i já bych brala víc povídek na tenhle pár. tahle povídka byla super. moc se mi líbila. asi si jí půjdu přečíst ještě jednou.

jééééééé

(Tracy, 1. 7. 2009 11:25)

super to bylo fakt skvělí moc se mi to líbilo klidně bych brala víc povídek na tenhle pár :-D

...

(Naru-San, 1. 7. 2009 9:22)

Achjéé to bylo úžasný ^^