Kapitola 10
24. 5. 2008
„Ano,“ řekla a všechny tím ohromila „V tomhle ano.“
„Jak můžeš věřit takovýmu bastardovi?“ nechápal Naruto.
„Asi tak jako tobě,“ ušklíbla se, ale pak zvážněla „Byla jsem u něj víc, jak rok. Nic mi neudělal a měl hodně příležitostí. Váží si mě, hlídá si mě a jelikož chce dítě, tak pokud vím, mě potřebuje živou.“
„Promiň, ale ty jsi holka,“ ozval se Naruto.
„Díky, že sis všiml.“
„A on je starší z bratrů Uchihů a k naší smůle i ten silnější. Co proti němu zmůžeš? Když bude chtít přijde, sváže tě a odvleče tě zpátky do tý hnusný jeskyně.“
„Možná, ale za prvé: Ta jeskyně je jen na oko, jinak je to celkem krásný místo a za druhé: chce, abych přišla dobrovolně, protože ví, že mu znovu uteču a on, a teď poslouchejte, si na mě nedovolí vztáhnout ruku.“
„Mluvíš o něm, jako by to byl tvůj přítel a né zločinec číslo 1.“
„Říkám jen pravdu, abyste si uvědomili, že i když je to krvelačná bestie, bastard, parchant a naprosto bezcitný hajzl, ale kdoví proč, ze mě má respekt a… prostě a jednoduše, chce, abych za ním přišla dobrovolně. Proto všechny ty komplimenty a dárky.“
„Komplimenty? Nezmínila ses,“ ušklíbl se Naruto.
Melissa si uvědomila, že se prořekla.
„Takže mi tu umíráme strachy a tys tam s ním flirtovala?“
„Naruto,“ řekla Sakura.
„Neflirtovala jsem, ale přece jsem mu nemohla vrazit za každou poklonu.“
Melissa se podívala na Sasukeho. Ten se tvářil šokovaně.
„Proč se tak….? Snad si taky nemyslíš, že jsem ho balila?“ řekla Melissa.
„Spíš myslím, že žárlí,“ podotkl Naruto.
„Naruto!“ okřikla ho Sakura. Sasuke se zamračil. Že by přece jen při jejích slovech pocítil žárlivost?
„Hele, shrnu to v kostce. Itachi,“ začala a při vyslovení jména se podívala na Sasukeho „Mě, cituji, chce mít po svém boku, protože jsem výjimečná,“ pokračovala a zpražila pohledem Naruta, který se chystal něco říct „Naučil mě všechno o chakře a jak ji používat, za což jsem mu vděčná, protože,“ dodala k Sasukemu „jsem díky tomu utekla. A teď vím, proč mě zavolal a proč si mě hlídal jako oko v hlavě. O důvod víc, proč mě přesvědčovat o mém bezpečí v jeho přítomnosti. Takže tuhle debatu končím,“ skončila „A žádné poznámky,“ dodala k Narutovi.
„Mlčím,“ řekl jenom.
„Dotazy?“ zeptala se Melissa.
„Myslím, že to Melissa vystihla, takže nemusíme tak vyšilovat,“ řekl Kakashi, aniž by zvedl oči od knížky.
Sasuke se zamračil.
„Stejně budu hlídat kolem,“ řekl Sasuke.
„Ale do pokoje nelez,“ upozornila ho „Jinak zažiješ pekelné Melissino Jutsu.“
„Pekelné cože?“ zeptal se Naruto.
„Chceš ho okusit?!“
„Ne díky.“
„Takže bando, já půjdu,“ řekl Kakashi, zaklapl knihu a vstal „Určitě si poradíte beze mne.“
„Taky vyklízím pole,“ přidal se Naruto „Chci se dožít rána.“
„Já si tě najdu,“ zavtipkovala Melissa.
„Jdu vás vyprovodit,“ nabídla se hned Sakura.
„Sbohem,“ loučila se s úsměvem Melissa a oddechla si, když za nimi zaklapli dveře.
„A co ty?“ otočila se k Sasukemu. Ten mlčel, ale z místa se nehnul.
„Měj se,“ připomněla mu Melissa.
„Budu poblíž,“ upozornil.
„Zbytečně zmrzneš.“
„Přežiju to,“ dodal a vyskočil z okna. Melissa k němu přistoupil a zavřela ho.
„Kdo ho překročí zhyne,“ řekla a zatáhla záclony. Posadila se na postel. Neměla v úmyslu vůbec spát. Neměla v úmyslu si vůbec lehnout. Měla v úmyslu jen počkat a pak…
Bylo něco po půlnoci. Venku foukal studený vítr. Melissa si zrovna přes hlavu přetahovala svetr. Přešla k oknu a rozhrnula záclony. Pootevřela okno a poodstoupila. Po chvíli se posadila na postel. V ruce držela růži. Pořád ji měla. Po celou dobu byla v váze vedle postele. Z nějakého důvodu vůbec nevadla.
Netrvalo dlouho a oknem proskočil Sasuke.
„Jsi přesný,“ řekla a podívala se na hodiny. Byl tu přesně před čtyřmi hodinami.
„Proč mi je nemůžeš dát, nemusíš sem každé čtyři hodiny vskakovat.“
„Nevadí mi to,“ řekl Sasuke a podal ji prášek.
„Ale mě jo. Jednou z toho proskakování dostanu infarkt.“
„Dobře,“ řekl a podal jí ampulku.
„Díky,“ řekla a schovala si ji do kapsy. Podívala se na Sasukeho. To, co teď udělá se mu líbit nebude.
„Zůstaneš tu?“ zeptala se.
„Měl bych?“
„Stejně dneska už neusnu,“ řekla „A chci ti něco říct.“
„Tak do toho,“ řekl a posadil se na židli na druhé straně pokoje od okna.
„Nebude se ti to líbit,“ řekla a vyskočila na okna. Sasuke okamžitě vstal z židle.
„Co…?“
„Musím jít,“ řekla omluvně a zmizela. Sasuke přiběhl k oknu. Stihl si všimnout jen mihnutí černých vlasů. Ani ji nestačil zastavit nebo… Okamžitě vyskočil ven. Věděl kam má jít. Věděl, kam půjde ona. Ale proč? Řekla, že… lhala! To všechno jen proto, aby je vylákala. Jak jí na to mohl skočit.
„Sakra,“ zaklel a mířil rovnou k jeskyni.
„Jak můžeš věřit takovýmu bastardovi?“ nechápal Naruto.
„Asi tak jako tobě,“ ušklíbla se, ale pak zvážněla „Byla jsem u něj víc, jak rok. Nic mi neudělal a měl hodně příležitostí. Váží si mě, hlídá si mě a jelikož chce dítě, tak pokud vím, mě potřebuje živou.“
„Promiň, ale ty jsi holka,“ ozval se Naruto.
„Díky, že sis všiml.“
„A on je starší z bratrů Uchihů a k naší smůle i ten silnější. Co proti němu zmůžeš? Když bude chtít přijde, sváže tě a odvleče tě zpátky do tý hnusný jeskyně.“
„Možná, ale za prvé: Ta jeskyně je jen na oko, jinak je to celkem krásný místo a za druhé: chce, abych přišla dobrovolně, protože ví, že mu znovu uteču a on, a teď poslouchejte, si na mě nedovolí vztáhnout ruku.“
„Mluvíš o něm, jako by to byl tvůj přítel a né zločinec číslo 1.“
„Říkám jen pravdu, abyste si uvědomili, že i když je to krvelačná bestie, bastard, parchant a naprosto bezcitný hajzl, ale kdoví proč, ze mě má respekt a… prostě a jednoduše, chce, abych za ním přišla dobrovolně. Proto všechny ty komplimenty a dárky.“
„Komplimenty? Nezmínila ses,“ ušklíbl se Naruto.
Melissa si uvědomila, že se prořekla.
„Takže mi tu umíráme strachy a tys tam s ním flirtovala?“
„Naruto,“ řekla Sakura.
„Neflirtovala jsem, ale přece jsem mu nemohla vrazit za každou poklonu.“
Melissa se podívala na Sasukeho. Ten se tvářil šokovaně.
„Proč se tak….? Snad si taky nemyslíš, že jsem ho balila?“ řekla Melissa.
„Spíš myslím, že žárlí,“ podotkl Naruto.
„Naruto!“ okřikla ho Sakura. Sasuke se zamračil. Že by přece jen při jejích slovech pocítil žárlivost?
„Hele, shrnu to v kostce. Itachi,“ začala a při vyslovení jména se podívala na Sasukeho „Mě, cituji, chce mít po svém boku, protože jsem výjimečná,“ pokračovala a zpražila pohledem Naruta, který se chystal něco říct „Naučil mě všechno o chakře a jak ji používat, za což jsem mu vděčná, protože,“ dodala k Sasukemu „jsem díky tomu utekla. A teď vím, proč mě zavolal a proč si mě hlídal jako oko v hlavě. O důvod víc, proč mě přesvědčovat o mém bezpečí v jeho přítomnosti. Takže tuhle debatu končím,“ skončila „A žádné poznámky,“ dodala k Narutovi.
„Mlčím,“ řekl jenom.
„Dotazy?“ zeptala se Melissa.
„Myslím, že to Melissa vystihla, takže nemusíme tak vyšilovat,“ řekl Kakashi, aniž by zvedl oči od knížky.
Sasuke se zamračil.
„Stejně budu hlídat kolem,“ řekl Sasuke.
„Ale do pokoje nelez,“ upozornila ho „Jinak zažiješ pekelné Melissino Jutsu.“
„Pekelné cože?“ zeptal se Naruto.
„Chceš ho okusit?!“
„Ne díky.“
„Takže bando, já půjdu,“ řekl Kakashi, zaklapl knihu a vstal „Určitě si poradíte beze mne.“
„Taky vyklízím pole,“ přidal se Naruto „Chci se dožít rána.“
„Já si tě najdu,“ zavtipkovala Melissa.
„Jdu vás vyprovodit,“ nabídla se hned Sakura.
„Sbohem,“ loučila se s úsměvem Melissa a oddechla si, když za nimi zaklapli dveře.
„A co ty?“ otočila se k Sasukemu. Ten mlčel, ale z místa se nehnul.
„Měj se,“ připomněla mu Melissa.
„Budu poblíž,“ upozornil.
„Zbytečně zmrzneš.“
„Přežiju to,“ dodal a vyskočil z okna. Melissa k němu přistoupil a zavřela ho.
„Kdo ho překročí zhyne,“ řekla a zatáhla záclony. Posadila se na postel. Neměla v úmyslu vůbec spát. Neměla v úmyslu si vůbec lehnout. Měla v úmyslu jen počkat a pak…
Bylo něco po půlnoci. Venku foukal studený vítr. Melissa si zrovna přes hlavu přetahovala svetr. Přešla k oknu a rozhrnula záclony. Pootevřela okno a poodstoupila. Po chvíli se posadila na postel. V ruce držela růži. Pořád ji měla. Po celou dobu byla v váze vedle postele. Z nějakého důvodu vůbec nevadla.
Netrvalo dlouho a oknem proskočil Sasuke.
„Jsi přesný,“ řekla a podívala se na hodiny. Byl tu přesně před čtyřmi hodinami.
„Proč mi je nemůžeš dát, nemusíš sem každé čtyři hodiny vskakovat.“
„Nevadí mi to,“ řekl Sasuke a podal ji prášek.
„Ale mě jo. Jednou z toho proskakování dostanu infarkt.“
„Dobře,“ řekl a podal jí ampulku.
„Díky,“ řekla a schovala si ji do kapsy. Podívala se na Sasukeho. To, co teď udělá se mu líbit nebude.
„Zůstaneš tu?“ zeptala se.
„Měl bych?“
„Stejně dneska už neusnu,“ řekla „A chci ti něco říct.“
„Tak do toho,“ řekl a posadil se na židli na druhé straně pokoje od okna.
„Nebude se ti to líbit,“ řekla a vyskočila na okna. Sasuke okamžitě vstal z židle.
„Co…?“
„Musím jít,“ řekla omluvně a zmizela. Sasuke přiběhl k oknu. Stihl si všimnout jen mihnutí černých vlasů. Ani ji nestačil zastavit nebo… Okamžitě vyskočil ven. Věděl kam má jít. Věděl, kam půjde ona. Ale proč? Řekla, že… lhala! To všechno jen proto, aby je vylákala. Jak jí na to mohl skočit.
„Sakra,“ zaklel a mířil rovnou k jeskyni.
Komentáře
Přehled komentářů
moc kawai příběhy teda závidím že někdo může něco takového napsat fak mo KAWAIII
Lol...
(Kagome/Kurama, 24. 5. 2008 9:18)O_O O_o Proč mi tohle sakra děláš... Víš o tom,že už mi docházejí pochvaly???? Protože žádnou v rukávu zrovna nemám,budu ti muset zopakovat to,co jsem ti už bezta psala minule-je to naprosto bombová povídka,nikdy jsem ještě na Naruta nepřečetla nic,co by nesouviselo s shonen aia když si čtu tuhle povídku,obávám se,že s tím brzy začnu...Ale shonen ai vždycky vítězí,u mě teda napořád,ale tahle povídka,to je něco úžasného.Takže bych byla opravdu vděčná,kdyby se tu brzy objevily další díly!!!XDD Ale ani mi neříkej,že tam Melissa znovu šla!! X_x
kawai
(Zuzik, 25. 9. 2008 10:00)