Uběhl měsíc během kterého se Sasuke s Narutem viděli dvakrát. Slib, uvidíme se každý týden, byl tatam. Naruto se těšil až se zbaví všeho, co je jen spojeno se slovem těhotenství. Čtyři týdny byly přece jen malá časová jednotka v případě devítiměsíčního těhotenství.
Naruto mířil k Tsunade, protože si hodlal vydupat další Sasukeho návštěvu.
,,Tohle se Naruto nesmí dozvědět,“ uslyšel. Byla to Tsunade a s někým mluvila. ,,I když je to vlastně normální záležitost, Naruto je ve stavu, kdy by to nesnesl.“
,,Rozumím. Podle všeho se ztratil pouze Sasuke Uchiha a Sakura Haruno. Kakashi a Jiraya se je vydali hledat.“
,,Dobře, každou novou zprávu mi oznamte.“
Naruto stál u dveří a doufal, že špatně slyší. Sasuke zmizel? Někdo ho unesl?
Dveře se otevřely a naproti Narutovi stál jounin, který přišel oznámit tu zprávu. Když uviděl Naruta, otočil se k Tsunade.
,,Jděte, promluvím s ním sama,“ řekla a kývla Narutovi, aby vstoupil.
,,Co se stalo? Proč tu byl?“ začal klást Naruto otázky.
,,Sedni si a uklidni se.“ Naruto se sice posadil, ale nevypadal klidnější.
,,Vesnice, kde byl Sasuke, byla napadena. Během boje se Sakura s Sasukem ztratili.“ Tsunade věděla, že jejich rozhovor slyšel a nemělo cenu mu lhát. ,,Jiraya s Kakashim je hledají a brzo by je měli najít. Zřejmě se jen v zápalu boje vzdálily.“
,,Jo? Takže až mi přijde oznámení o smrti, můžu si pořád myslet, že se jen vzdálil?“ Naruto rozhodně nebyl klidný. Srdce mu bušilo neuvěřitelně rychle a žaludek se mu stahoval strachem.
,,Naruto, mysli na svoje zdraví. Uklidni se.“ Naruto se třásl a hruď se zvedala čím dál tím rychleji. ,,Naruto, slyšíš?“ Naruto by zatím při vědomí, ale nemohl uklidnit svoje srdce a zrychlené dýchání. Začal lapat po dechu a všechno kolem se mu rozmazávalo. ,,Naruto, nadechni se.“ Tsunade k němu přiskočila a chytila ho, aby nepadal. Naruto začal o trochu líp dýchat, ale jinak na tom byl pořád stejně. Tsunade tušila, k čemu tohle spěje. ,,Naruto, poslouchej, ještě je brzo. Musíš se uklidnit.“ Naruto nijak nereagoval. ,,Sakra,“ zaklela, když viděl, že takhle to nepůjde. Přiložila mu dva prsty zezadu na týl a do vteřiny se Naruto ponořil do spánku. Jinak by ho zpátky do vesnice nedostaly.

Byl to těžký den a hodně se toho stalo. Sasuke se Sakurou se opravdu objevili pár hodin po boji. Rozhodl se toho využít a zamířil rovnou za Narutem. Tam mu ale jedna z sestřiček oznámila, že Naruto byl přepraven zpátky do vesnice. Nikdo mu ale nedokázal říct víc. Vydal se tedy do vesnice.
O pár hodin později procházel dveřmi nemocnice. Sestřička mu byla naštěstí schopná říct, kde Naruto leží. Tsunade už na něj čekala.
,,Kde je?“
,,Spí.“
,,A? Je v pořádku? Co se vůbec stalo?“
,,Slyšel o vašem přepadení a rozrušilo ho to. Byli jsme kousek od toho, abys v rukách držel vaše dvojčata. Dost možná, že by nebylo ani jedno.“
,,On…“
,,Jo, ale zarazili jsme to. Zbývá mu necelý měsíc, nebylo by to dobré.“
,,Je v pořádku?“
,,Jo, všichni tři. Myslím, že bude skákat štěstím ke stropu až tě uvidí.“
,,Doufám, že po tomhle mě z té mise odhlásíte. Zůstanu s ním ten měsíc doma, tady v Konoze. Nikomu cizímu ho nesvěřím.“
,,Já vím. Tak běž.“ Sasuke vstoupil do pokoje. Naruto opravdu spal.
Sasuke se posadil na židli u postele. Už to musí skončit. Na Naruto je toho moc. A i pro něj je to těžké. Nemělo se to nikdy stát. byl smířený s tím, že nebude mít děti a nevadilo mu to. Měl Naruta a to mu stačilo. Kdyby to věděl, nějak by tomu zabránil. Navíc… co když se to stane znovu? Když se to stalo jedno, může se to stát i podruhé.
,,Sasuke?“
Sasuke se probral z přemýšlení a usmál se na Naruta.
,,Jak je ti?“
,,Ty žiješ.“
,,Zřejmě ano.“
,,Oni říkali-“
,,Jsi největší blbec, kterého člověk může milovat. Co řekli byla pravda, ale z obyčejného útoky nesmíš nic odvozovat.“
,,Myslel jsem…“
,,Tak už to nikdy nedělej,“ řekl a chytil ho za ruku. ,,Po zbytek měsíce zůstaneme oba tady v Konoze.“
,,Žádná mise?“
,,Nic, slibuju.“ Naruto se usmál a posadil se.
,,Pojď sem,“ řekl a natáhl k němu ruce. Sasuke se zvedl z židle a posadil k Narutovi. ,,Chyběl jsi mi,“ pošeptal mu a políbil. ,,Chtěl bych, aby na mě byli ty děti pyšní. Chtěl bych, aby mohli, až půjdou do akademie, vykládat, že jejich otec je Hokage.“ Sasuke si uvědomil, že Narutův sen se s dětmi vzdálí. Hodně.
,,Budeme dva. Ty se Hokagem staneš. Když ty něco chceš, tak toho dosáhneš.“
,,Sasuke?“
,,Hm?“
,,Vem mě domů? Chci s tebou jít domů.“
,,Měl bys tu zůstat. Potřebuješ-“
,,Odpočívat můžu i doma. No tak, neumírám. Jen jsem v osmým měsíci.“
,,Fajn, ale něco za něco.“
,,Vyděrači.“
,,Půjdem domů a ty si obnovíš svoje znalosti.“
,,Chceš, abych se učil? Zase?“
,,Osm měsíců jsi nic nedělal. Jestli chceš být Hokage, musíš mít něco v hlavě.“
,,Hm, fajn. Něco si přečtu. Jenže, já jsem pořád tady.“ Sasuke se zvedl a odešel z pokoje. Za pět minut se vrátil i s Narutovým oblečením.
,,Oblíkej se. Máme tak pět minut než to Tsunade dojde.“
,,Tys ses jí nezeptal?“ zajímal se Naruto a začal se oblékat.
,,Ne, oznámil jsem jí to. Nejsem si úplně jistý, jestli mě pochopila.“
,,Hodláš mě unést oknem.“
,,Klidně vykopu i tunel.“ Naruto se usmál a přitáhl si Sasukeho k sobě.
,,Miluju tě,“ pošeptal mu.